Logopedie není jen R a Ř | DOP - HC s.r.o., Dolní Rychnov
16. května, 2011 - Problémy s komunikací oddělují člověka od okolního světa lidí. Když se zeptáte „kdo je logoped?“ většina lidí odpoví: „No, to je ten, co učí děti R a Ř.“ Současná klinická logopedie je však mnohem dále. Zabývá se celou řadou poruch komunikace, nejen poruchami výslovnosti, ale poruchami celého jazykového systému - problémy s plynulostí řeči, s dorozumíváním se mluvenou, čtenou nebo psanou řečí. Spektrum klientů je proto velmi široké - od dětských pacientů, přes dospělé až po seniory. Právě u seniorů si snaží logopedická diagnostika a následná terapie vydobýt své opodstatněné místo v systému ucelené rehabilitační péče.
Klinický logoped zde pracuje s osobami po cévní mozkové příhodě (CMP), u kterých došlo k poruše fatických funkcí, tzn. afázii, kde byla poškozena řečová centra v mozku. Tito klienti mohou mít různé obtíže s mluvenou řečí a psaním, ale také s porozuměním mluveného slova a čtením. Velmi zjednodušeně by se dalo říct, že byla narušena schopnost rozluštit příslušný jazykový kód.
Další skupinu klientů po CMP tvoří lidé, u kterých došlo k poruše inervace (spojení mezi nervovými vlákny) u mechanismů podílejících se na tvorbě mluvené řeči: respiracedýchání, fonacetvorba hlasu, rezonance a artikulace, tzv. dysartrie. Tito klienti pak hůře koordinují nádech a výdech, hůře tvoří hlas a s obtížemi ovládají jeho sílu a výšku. Jejich mluva je často těžce srozumitelná.
Zcela nově se začala klinická logopedie zaměřovat na klienty s různými typy demence. Zde se klinický logoped snaží zpomalovat procesy zapomínání a ztráty orientace. Protože právě zde platí důležité pravidlo: POKUD SE NEORIENTUJI SÁM SEBOU A NEJBLIŽŠÍM OKOLÍM, JSEM ZMATENÝ A TĚŽKO BUDU KOMUNIKOVAT S DALŠÍMI LIDMI. Pro laickou veřejnost je nejpřekvapivější oblastí působení klinického logopeda příjem a zpracování potravy a tekutin. Pro odborníka by měla být spojitost zřejmá. Zpracování a příjem potravy je jakýmsi „primárním pohybovým vzorcem dutiny ústní“. Pokud dojde k jeho narušení, zcela logicky se to projeví na schopnosti artikulovat – mluvit. Řeč je pohybově mnohem náročnější a na přesnost složitější proces. Navíc poruchy příjmu a zpracování potravy a tekutin přímo ovlivňují celkový zdravotní stav člověka. Jsou úzce spjaty s pocity sebeuspokojení a pocitem důstojnosti. Jídlo jako jeden z příjemných prožitků se pak rázem stává záležitostí nepříjemnou, bolestivou a frustrující.
Klinický logoped po komplexní diagnostice provádí individuální terapii s klientem, při níž využívá řadu technik a postupů, kterými se snaží zlepšit stav klienta. Pokud toto zlepšení není možné, hledá alternativní způsoby komunikace, aby zajistil a udržel základní potřeby člověka – sdílet informace, dělit se o své pocity a sdělovat své potřeby.